Nerozhovor #0: Jak jsem málem proskrolovala mateřství
Sedím na koberci v dětském pokoji. Vedle si malé ručky hrají se duplem. A já? Telefon schovaný za kolenem, nevědomky scrolluju ani nevím co. Kradu si svoje tři minuty. Utíkám. Od nudy. Od izolace. Do svého „dospělého světa“.

A dítě každou chvíli mručí. Kradu si totiž svoje tři minuty dvacetkrát denně. A ani jeden nejsme spokojení.
Typická scéna z doby, kdy byl můj syn menší.
Když jsem ráno - rozespalá a zdrchaná z nočního vstávání - stála u linky a sjížděla smartphone, tahal mě za kalhoty a poplakával. Úplně jasně mi říkal: „Mami, nekoukej do toho furt, nedělá ti to dobře!“
Když jsem ty každodenní nespokojené útěky do virtuální reality prokoukla, začala jsem je sledovat. A taky přemýšlet, jak svůj čas trávit na sítích víc vědomě.
Začala jsem číst a pídit se po věcech, jako je digitální detox, mindfullness, digitální wellbeing. Jak u sebe konečně začít se zdravou digitální hygienou.
Ne, že mi to už neujíždí. Jsou lepší dny, které jsou plné radostí a flow, kdy po sociálních sítích ani nevzdechnu. Pak ale přijde večer, kdy je mi úzko, a chodím na internet zabíjet bezduše čas a uvíznu v černé díře jménem Facebook víc, než je mi milo. Tak co s tím?
Hygge + digitální hygiena
Hygge je severoevropský koncept pohody, který se v minulých letech profláknul i tady v Česku. Na první pohled se může zdát, že hygge vyžaduje hlavně hořící krb, hipsterské ponožky a designové hrnky plné drahé kávy. Není to tak.
Je to aktivní vědomý proces hledání spokojenosti v přítomném okamžiku. Ať už to znamená vyrazit na procházku nebo si užívat to, že sedím doma na gauči, děti zrovna ztichly a kolem mě je na okamžik klid. A já si v klidu můžu přečíst článek na svém oblíbeném webu.
A tak mě napadla „digitální hyggiena" = abychom i do virtuálna chodili vědomě, cítili se tam příjemně a nevysávali se.
Svůj útulný okamžik si můžu stvořit i ve své virtuální realitě facebooků a instagramů.
Jenže:
Dokážu to vždycky uhlídat?
Nezkejsnu tam občas dýl než je zdrávo - až mám mžitky před očima?
Dělaj mi texty, fotky a videa, která konzumuju, vlastně vůbec dobře?
Skrze příběhy druhých tak trochu budu hledat spásu pro sebe. Jak se konečně naučit scrollovat vědomě.
A tak se budu ptát.
Rodičů, volnonožců a všech, co budou po ruce.
Proč stavíme věž z kostek a u toho druhou rukou sjíždíme ty instagramy?
Dává smysl, že jsme pořád na drátě a na messenger odpovídáme do třiceti sekund, i když zrovna mícháme polívku, plejeme zahrádku nebo čteme dítěti pohádku?
Jak nastavit dětem hranice čučení do obrazovek, když to možná nám samotným občas ujíždí?
Jak udržet pozornost a nechodit pořád na Facebook, když na počítači celý den pracujeme?
A kam vlastně všichni toužíme doscrollovat?
Líbí se vám přemýšlet o času na sociálních sítích jinak? Nové rozhovory vám neuniknou na facebooku Digitální hyggieny.